Již od března 1848 bylo jasné, že dojde k velkému rozporu mezi
Rakouskem a Pruskem v rámci Německého spolku. Pruští liberálové si představovali,
že sjednocené Německo bude pod pruskou nadvládou, někteří z nich dokonce chtěli
sjednocené Německo bez Rakouska.
Názor rakouských politických kruhů byl v celku pochopitelně opačný.Vyvrcholením
tohoto sporu byla bitva u Hradce Králové.
Celkem se bitvy zúčastnilo neuvěřitelných 436 tisíc vojáků. Za Prusko bojovalo
221 tisíc vojáků z toho 9 tisíc padlo. Na Rakouské straně stálo 215 tisíc vojáků
a zabito bylo 44 tisíc.
Pruské vojsko vedl císař Wilhelm I. a korunní princ Fridrich Wilhelm, proti nim
stál Otto von Bismark a Helmuth von Moltke. Ještě na jaře roku 1866 se většina
vojenských odborníků shodovala na tom, že vyhraje Rakousko. Soudili totiž, že
rakouská armáda je početnější a také
zkušenější. Byl to velký omyl, protože pruská armáda měla větší zkušenosti, skládala
se z více
mužů a hlavně měla lepší vybavení. Byli totiž vybaveni jako první armáda na světě
zadovkami, což byly pušky, které se nabíjely zezadu,to znamenalo, že měli k dispozici
několikrát větší palebnou sílu něž Rakušané. Právě proto věřili Prusové ve vítězství.
Rakousko mělo k dispozici 10 vlastních armádních sborů a ještě vojenské sbory
svých spojenců v Německém spolku. Těmi bylo Hannover, Sasko a Jihoněmecké státy.
Prusové měli Mohanskou a Labskou armádu, první a druhou pruskou armádu a záložní
sbor u Berlína. Pruským spojencem byla Itálie pravděpodobně proto, že chtěla získat
část Rakouských území přilehlých k její hranici.
16. června zahájili Prusové útok do Hannoverska a Hannover byl nucen kapitulovat
27.června. Souběžně s tímto útokem vpadla Labská ar. do Saska a 21.června došla
k prusko-českým hranicím u Šluknova. 2. Pruská ar. v té době obsazovala prostor
Kladenska a Slezska směrem k městu Nise. Rakouská ar. se mezitím soustřeďovala
ve středních Čechách, kde byla ve spojení se saskou a bavorskou ar. 18. Července
se rakouské armády vydaly k Hradci Králové, tam došlo k vyvrcholení války.
Bitva u Hradce Králové se odehrála 3. července 1866, trvala od 7.30 do 11.30.
124 tisíc pruských vojáků zahájilo pochod proti pozicím rakouské ar. na řece Bystřici.
Nevyspalí a nenajedení vojáci nedávali najevo příliš velké nadšení a navíc začalo
pršet. Tuto část prus. vojska vedl Bedřich Karel. Okolo šesté hodiny, již mohl
vidět rakouskou ar., jak se připravuje k boji. Kolem osmé hodiny vyrazil na kontrolu
svých pozic i Benedek a s nervozitou očekával nadcházející. Ze začátku pruská
armáda viditelně prohrávala a proto Benedek doufal ve snadné vítězství. Kolem
jedenácté hodiny dorazila II. pruská armáda a zkřížila jeho plány.
Ve finální fázi bitvy byl Benedek ustoupit a rakouská ar. byla nucena stahovat
se z obsazeného území, za stálého pronásledování Prusy.
Nakonec Vídeň požádala Napoleona III., aby se pokusil uklidnit napjatou situaci
mezi Itálií a Rakouskem. 4. Července pak nabídli příměří Prusům, ale ti ho odmítli.